Jste zde

Světlo v budovách: důležitá součást nejen zdravého bydlení

30.08.2018

Není žádným tajemstvím, že denní světlo a čerstvý vzduch jsou důležité pro zdravý život člověka. Lidé v moderní společnosti tráví větší část svého života uvnitř budov, a proto bychom měli dostatku přirozeného osvětlení uvnitř domů věnovat mimořádnou pozornost. Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se zabývá vlivy světelného prostředí v budovách na zdraví člověka, tak zvaným nevizuálním vnímáním světla.

Světlo je jedním z nejdůležitějších faktorů nutných pro vytvoření příjemného a kvalitního prostředí v interiéru budovy. Realitní kanceláře a developerské firmy vědí, že o nemovitost je na trhu výrazně větší zájem, pokud ji mohou označit za prosluněnou, světlou, vzdušnou…
Nejedná se však zdaleka jen o pocit pohody a komfortu. Osvětlení umožňuje nejen orientaci v prostoru a vizuální komunikaci s okolím, ale ovlivňuje řadu biologických funkcí organismu.
Této problematice se v ČVUT UCEEB věnuje Lenka Maierová, která v rámci práce v Laboratoři kvality vnitřního prostředí sleduje a vyhodnocuje vliv světelného prostředí na zdraví člověka. Zabývá se právě procesem nevizuálního vnímání světla, jeho vlivu na tzv. cirkadiánní rytmy, to jsou pravidelné denní rytmy v těle člověka, jako je například rytmus střídání spánku a bdění, aktivity a regenerace. Současně se zdravotními aspekty posuzuje kvalitu světelného prostředí v budovách i mimo ně z pohledu vizuálního komfortu.  Sleduje nejen kvantitu světla, ale i jeho kvalitu: spektrální složení a kvalitu podání barev zdrojů umělého osvětlení, posuzuje jasové poměry v zorném poli a s tím související riziko oslnění.

Zavedením elektrického osvětlení do domácností došlo k zásadní proměně našeho světelného prostředí, ale hlavně našeho životního stylu. Díky možnosti doplnit denní světlo umělými zdroji, si dnes dokážeme zajistit kvalitní osvětlení kdykoli a kdekoli, nezávisle na denní době. Tato velká výhoda, že si stisknutím vypínače dokážeme vytvořit kvalitní světelné prostředí odpovídající našemu zrakovému komfortu, přesto nemusí odpovídat komplexním biologickým potřebám našeho těla.

Příroda totiž střídáním denního světla a tmy zajišťuje spolehlivý způsob synchronizace vnitřních hodin organismu a jeho adaptaci na změnu vnějších podmínek. Když při rozbřesku a soumraku dochází k přirozenému snižování nebo zvyšování intenzity světla, tato změna informuje naše biologické hodiny o poměru mezi dnem a nocí. Jasné světlo v ranních hodinách, nám pomáhá přirozeně se probouzet, naopak používáním umělého světla večer, kdy je v přírodním prostředí tma, dokáže zpozdit naše vnitřní hodiny. Důsledkem je, že usínáme později a ranní budík nás probouzí nedostatečně odpočaté. Umělé osvětlení v nočních hodinách také ovlivňuje kvalitu spánku, schopnost regenerace organismu, posílení imunitního systému a řadu dalších procesů v těle.

Naopak pobyt venku na denním světle, nebo alespoň zajištění vysoké osvětlenosti při pobytu uvnitř budovy, má pozitivní vliv na schopnost soustředění, podporuje dobrou náladu, tlumí ospalost, zlepšuje kognitivní funkce a celkově posiluje stabilitu biologického rytmu, čímž také přispívá mimo jiné i ke kvalitnímu spánku v noci.

Proto je pro architekty a projektanty při návrzích budov využívat v maximální míře denní světlo. Vhodným tvarováním navrhovaného objektu dokážeme umožnit přístup denního světla do interiéru, vhodným umístěním osvětlovacích otvorů podporovat jeho rovnoměrnou distribuci a chránit před nežádoucími efekty, jako je oslnění. Během dne by mělo umělé osvětlení pouze doplňovat denní světlo tam, kde je ho z vážných důvodů nedostatek.  

Zasedací místnost UCEEB Administrativní centrum Fenix