Jste zde

O světle a tmě

12.06.2019

Přirozené světlo je pro nás životně důležité. Jak zajistit světelnou hygienu, které světlo nám škodí a čím svítit v dětském pokoji, o tom si povídala naše kolegyně Lenka Maierová s redaktorkou časopisu Dřevo & Stavby Danou Jakoubkovou.

Co si mám představit pod pojmem světelná hygiena?

Naše současná legislativa určuje, jaké osvětlení v budovách je třeba pro zajištění dostatečného zrakového komfortu, který je nezbytný pro dobrou funkci prostoru. Byl však také prokázán vliv světelného prostředí, a zejména pravidelného střídání dne a noci, na cirkadiánní rytmus, tedy, zjednodušeně řečeno, na regulaci spánku a bdění i na řadu dalších fyziologických procesů v organismu člověka. Celý systém je označován jako nevizuální (neobrazové) vnímání světla. Zajišťuje synchronizaci biologických procesů v těle s vnějším světem a tím potenciálně ovlivňuje naši výkonnost, náladu, vnitřní pohodu a při dlouhodobém působení i zdraví a celkovou kvalitu života. Z těchto důvodů je třeba při navrhování světelného prostředí zohlednit nejen požadavky architektury a stavebnictví, osvětlovací techniky a optiky, ale je nutné vzít v potaz i poznatky z biologie a v současné době i z velmi progresivního oboru chronobiologie, přestože tyto prozatím nejsou součástí platných norem. Z celospolečenského pohledu a z pohledu každého jednotlivce stojí za zvážení udržitelnost současného životního stylu moderní společnosti. Faktory jako omezená doba pobytu na denním světle, rozšířená práce v noci, všeobecně (alespoň z biologického pohledu) nízká hladina osvětlenosti v budovách, a naopak všudypřítomnost elektrického světla v noční době, to vše lze shrnout do pojmu „světelná hygiena".

K jakým problémům může špatná světelná hygiena vést?

Její nedodržování se může projevit zvýšením výskytu poruch vnitřní časové synchronizace, například problémy se spánkem, sezonními depresemi i jinými psychickými, a nejen psychickými onemocněními. Světlo je pro přírodu i člověka totiž velmi důležitá biologická informace. Propisuje se do funkce buňky, orgánů i do naší psychiky. Každá buňka v těle má v sobě vnitřní hodiny, které tikají a určují, kdy má být aktivní a kdy má odpočívat. Buňky tvoří orgány a ty zase kooperují mezi sebou. Střídání dne a noci na planetě je zásadní, a tak stabilní signál, že si jen těžko můžeme myslet, že by na něj organismus v nějakém ohledu nereagoval.

Naše tělo je jako velký orchestr, kde centrální biologické hodiny jsou dirigentem, jehož úkolem je zajistit, aby spolu všechny buňky a orgány spolupracovaly a výsledný tón nebyl disharmonický. Každý orgán dokáže hrát sám o sobě, ale ve chvíli, kdy hraje v jiném rytmu nebo má jiné noty než dirigent, začíná problém. A denní světlo je těmi notami.

Denní světlo je naprosto dokonalé, na něj jsme přizpůsobiví a dělá s námi přesně to, co dělat má. Denní světlo nejde ničím nahradit.

Zkuste uvést nějaký konkrétní případ.

Dobře je to vidět třeba na jevu zvaném jetlag, když změníte časové pásmo a biologické hodiny se musejí vyrovnat s jiným světelným režimem. Fyzicky se s tím tělo vyrovnává dva, tři dny, ale biologicky i týdny.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde