Výzkumný tým Stavební fyzika ČVUT UCEEB otestoval použití tepelně-izolačních desek z mycelia v obvodových pláštích budov. Zkoušky si objednal zapsaný spolek MYMO, jehož cílem je tento přírodní materiál detailně prozkoumat a najít pro něj co nejširší využití ve stavebnictví, kde by se mohl stát ekologickou alternativou například k polystyrenu.Výrobky z mycelia (podhoubí) jsou ve stavebnictví novinkou. Jedná se o přírodní, environmentálně šetrný materiál vytvořený růstem mycelia na vhodném substrátu, například na dřevní štěpce, rákosu apod. Naším úkolem bylo prověřit chování myceliových desek s objemovou hmotností 200 kg/m3 ve zkompletované skladbě obvodového pláště typické pro moderní dřevostavby.
Zkoušky jsme provedli v malé klimatické dvoukomoře v našich buštěhradských laboratořích. Na jedné straně zkušebního vzorku jsme simulovali podmínky uvnitř vytápěné budovy, na druhé jsme nejprve vytvořili podmínky typické pro venkovní prostředí v zimním období, v dalším kroku i tzv. zimní návrhové podmínky s teplotou −15 °C. Zkušební vzorek jsme v několika úrovních osadili snímači teploty, relativní vlhkosti a hustoty tepelného toku pro získání kompletního obrázku o jeho tepelně-vlhkostním chování.
Výsledky zkoušky prokázaly, že desky z mycelia jsou v našich klimatických podmínkách dostatečně účinným izolačním materiálem pro obvodové pláště budov. Díky součiniteli tepelné vodivosti 0,050 W/(m∙K) lze při běžných tloušťkách izolace dosáhnout vyhovujících hodnot součinitele prostupu tepla ve všech kategoriích od běžné výstavby až po pasivní domy.
Měřená data nám umožnila určit i další důležité charakteristiky nového materiálu. Díky zpětnému rozboru měřených dat jsme zjistili tvar sorpční křivky, hodnotu faktoru difuzního odporu nebo měrné tepelné kapacity. Z hlediska tepelně-vlhkostních vlastností a chování lze kompozit na bázi podhoubí zařadit mezi ostatní stavební materiály přírodního původu, např. dřevovláknité desky nebo produkty z lisované slámy, které jsou již na trhu dobře zavedené.
