UCEEB představil 2. 9. 2026 na pracovní skupině Ministerstva pro místní rozvoj pro Smart Cities výsledky šetření
zaměřeného na přístup českých obcí k práci s daty. Výzkum uskutečnil tým Participativního plánování a designu
v rámci projektu CESMOD.
Tým během let 2025–2026 získal 496 dotazníků, z nichž do analýzy zařadil 113. Výsledný soubor není reprezentativním
obrazem všech českých samospráv – větší zastoupení v něm mají menší obce, které již s daty pracují. Přesto
šetření přináší cenný vhled do jejich potřeb, bariér i každodenní praxe.
Práce s daty je na obcích zpravidla rozdělena mezi několik pracovníků a jen výjimečně představuje něčí hlavní
náplň. Polovina respondentů ji označila za vedlejší oblast své činnosti, 45 za jednu z několika nejdůležitějších
oblastí a pouze pět se věnuje převážně datům. Data jsou sice většinou shromažďována digitálně, jednotlivé
datové soubory však často nejsou navzájem kompatibilní.
Za hlavní překážku považují obce nedostatek kapacit. K intenzivnějšímu využívání dat by respondentům nejčastěji
pomohlo více času a uživatelsky přívětivý systém. Významnou roli by hrálo také školení, dostupnost odborného
pracovníka a kvalitní vzdělávací materiály. Část obcí zároveň uvádí, že jsou příliš malé a systematickou
práci s daty proto nepovažují za potřebnou.
Představa ideálního nástroje je přitom poměrně praktická. Pro 61 % respondentů je nezbytné přátelské uživatelské
rozhraní v češtině a pro 49 % státní garance bezpečnosti. Integraci s dalšími obecními systémy a bezplatné používání
považuje za nutné shodně 35 % dotázaných. Nejnovější technologie včetně umělé inteligence obce vnímají spíše
jako vítanou možnost než jako základní podmínku.
Šetření upozornilo také na omezenou otevřenost dat. Surové datové sady jsou v 83 % případů dostupné pouze vedení
obce nebo úřadu. U zpracovaných zpráv, reportů a grafů je situace příznivější – alespoň částečně je veřejnost
může využít přibližně ve dvou třetinách případů.
Analýza zároveň ukázala, že pokud obec sbírá data v jedné oblasti, roste pravděpodobnost, že je bude systematicky
shromažďovat i v dalších agendách. Sběr dat souvisí rovněž s jejich zveřejňováním a využíváním při získávání
dotací, optimalizaci zdrojů nebo finančním řízení. Naopak souvislost mezi prací s daty a velikostí obce se v dostupném
souboru nepotvrdila.
Výsledky poskytují projektu CESMOD důležité podklady pro přípravu nástrojů a podpory, které budou odpovídat reálným
možnostem samospráv. Ukazují, že cestu k rozhodování založenému na datech neurčuje pouze dostupnost moderních technologií,
ale především čas, personální kapacity, důvěra a jednoduchost používaných řešení.
