Mendelovou polární stanici na ostrově Jamese Rosse, nedaleko Antarktického poloostrova, už přes deset let provozuje Masaryková univerzita v Brně. Společně s ní dnes již třetím rokem spolupracuje ČVUT UCEEB a to v záležitostech energetického hospodářství.
Česká vědecká stanice J.G. Mendela je jednou z nejseverněji umístěných stanic v Antarktidě. Doposud je to nejchladnější a nejméně prozkoumaná část Země a to s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou a nejnižším slunečním ozářením. Přesto zde objem výzkumných aktivit rok od roku roste: vznikají nové vědecké základny a zvyšuje se i počet států, které se podílí na výzkumu terestrických ekosystémů.
Mendelovou polární stanici využívají čeští vědci tři měsíce – od ledna do března, během období jižního léta. V této době panují na jižní polokouli vhodné podmínky pro výzkum. Antarktické klima umožňuje využívat větrnou energii celoročně. Přesto se na výzkumné stanici upřednostňuje užití sluneční energie. Fotovoltaika je totiž v porovnání s fototermikou jednodušší na instalaci a nízké provozní teploty zvyšují její účinnost. Právě v letním období zde pobývá nejvíce osob, kdy jsou podmínky pro výrobu energie ze slunce nejpříznivější a bývá tam po většinou dní jasné počasí.
Celoroční a sezonní vědecké základny v Antarktidě do roku 1990 využívaly hlavní a často jediný zdroj elektrické energie- dieselové generátory. Dnes jsou tam zbudované nově navržené stanice s minimálními energetickými požadavky na provoz, které využívají obnovitelné zdroje energie a rekuperaci odpadního tepla.
Proto i ČVUT UCEEB od roku 2015 úspěšně zajišťuje vyhodnocení dat z provozu vědeckého pracoviště během expedic a technickou podporu při údržbě hybridního energetického systému. Kromě toho v rámci projektu, s podporou programu OPPIK Inovační vouchery, se ve spolupráci s Českým antarktickým nadačním fondem se na UCEEB vyvinul a dodal zakázkový systém pro detailní sběr dat o výrobě a spotřebě energie na stanici.
Energetický systém Mendelovy polární stanice je založen na zdrojích, mezi které patří dieselové generátory (jeden z nich je pouze záložní), fotovoltaický systém a větrné turbíny. Nyní převážnou část energie pro provoz základny tvoří fotovoltaické zdroje. Odborníci s ČVUT UCEEB monitorovali potenciál rozvoje sluneční energie a navrhli také několik dílčích úprav, které získanou energii umožní využívat efektivněji než doposud. To je důležité i z ekonomického hlediska, protože lokální cena na naftu je více než dvacetinásobná české ceně. Zároveň čerpání elektrické energie z obnovitelných zdrojů je významné především pro ekologii Antarktické krajiny, která je v dnešní době téměř nenarušená.
