Vysoké teploty a extrémní sucha během letního období negativně ovlivňují kvalitu života obyvatel ve městech. Betonové budovy a jejich vyasfaltované okolí akumulují velké množství tepla a tím vznikají takzvané tepelné ostrovy. Tomuto tématu jsme se nedávno věnovali v článku o zelených střechách. Zabránit suchu a přehřívání měst by měly kromě zelených střech a fasád i speciálně navržené zahrady pro zachycení dešťové vody z povrchu, tzv. dešťové zahrady. V areálu ČVUT UCEEB najdete dvě experimentální dešťové zahrady, které jsou využívány kromě své přirozené funkce i pro výzkum.
Městská metropole při pohledu z výšky vypadá jako uměle vytvořený ostrov, kde se díky betonovým a asfaltovým plochám akumuluje teplo. Tyto tepelné ostrovy jsou významně teplejší než příměstské okolí. Ve městech dešťová voda co nejrychleji steče rovnou do kanalizace, což pak zabraňuje přirozenému vypařování vody do vzduchu. V důsledku toho je pak narušen koloběh vody, který ovlivňuje klimatické podmínky. Tomu lze předejít správným hospodařením s dešťovou vodou a začleněním dešťových zahrad, zelených střech a zeleně do městské infrastruktury.
Cílem dešťových zahrad je zachytit veškeré srážky dříve, než voda odteče do kanalizace. Tímto způsobem se zamezí přetížení kanalizace, sníží se riziko povodní a znečišťování povrchových toků. Vsakováním se obnovuje zásoba podzemních vod, a výparem z povrchů zase přirozený koloběh vody, což má příznivý vliv na stabilizaci klimatu. Pod pojmem dešťová zahrada si můžeme představit terénní prohlubeň, snížené místo v zahradě nebo záhon se speciálními rostlinami, které svým kořenovým systémem dokážou vodu zachytit a zadržet po dobu, než se buď vsákne a přefiltruje půdními vrstvami do podzemní vody, nebo se odpaří.
V ČVUT UCEEB najdeme hned dvě totožné experimentální dešťové zahrady, které vznikly v prosinci roku 2017. Do jedné ze zahrad je přiváděna voda ze střechy experimentálního domečku Crawl Space. Druhá dešťová zahrada čerpá vodu ze zásobní nádrže. Odborníci ČVUT UCEEB monitorují vlhkost a půdní potenciál, filtrační vrstvy, výšku hladiny v dešťové zahradě a pro vyhodnocení vodního režimu i množství vody na přítoku a odtoku. Cílem obou experimentů je v dlouhodobém časovém úseku kontrolovat kvalitu vody a sledovat změny jednotlivých půdních vrstev zahrady z hlediska propustnosti, zadržování vody, zanášení malých otvorů jemnými částicemi a zachytávání těžkých kovů. V budoucnu se plánuje pravidelný odběr vzorků půdy pro finální vyhodnocení vývoje funkce filtrační vrstvy v dlouhodobém časovém horizontu. Ještě před zahájením těchto dvou experimentálních dešťových zahrad, zde byly založeny pilotní plochy dešťových zahrad, u kterých proběhlo první vyhodnocení týkající se změny struktury půdy. Vyhodnocení bylo provedeno na půdních vzorcích odebraných z pilotních ploch dešťových zahrad po dvou měsících pěstování rostlin, na kterých byly provedeny infiltrační experimenty zkoumající vsakovací schopnost půdy. Průběh experimentu byl zaznamenáván neutronovým a rentgenovým snímkováním. Výzkum probíhá v rámci projektu č. 17-21011S Grantové agentury České republiky.
