Koncem října letošního roku bude po rozsáhlé rekonstrukci veřejnosti znovu zpřístupněná historická budova Národního muzea. Během oprav odborníci z ČVUT UCEEB umístili senzory na stěnách muzea pro monitoring vibrací. Měření probíhalo za účelem sledování technických otřesů, které by mohly vést k narušení budovy.
Před zahájením rekonstrukčních prací odborníci ČVUT UCEEB zkoumali možné vedlejší účinky stavebních činností na budovu Národního muzea. Na základě toho vydali doporučení kontinuálního monitoringu vibrací při rekonstrukci. Za účelem měření rozmístili po budově několik senzorů vibrací: čtyři z nich připevnili na stěny hlavní budovy Národního muzea, jeden na pilíř nové budovy a poslední senzor instalovali na kostře plejtváka myšoka. Jde o jeden z nejstarších exponátů muzea a jako jediný v budově zůstal během rekonstrukce. Odborníci namontovali systém, který včas upozorní na nebezpečné otřesy, ty by kostru plejtváka myšoka mohly poškodit.
Měřicí body se skládaly ze samotného senzoru vibrací (akcelerometru), digitalizační jednotky a minipočítače pro
ukládání dat a internetovou komunikaci. Získaná data z měření byla průběžně ukládána do počítače a přenášena
na server UCEEB pro archivaci a vyhodnocení. Při rekonstrukci budovy Národního muzea byla data z monitoringu k dispozici
dohledovému systému, ten informoval o průběhu měření zodpovědné osoby dohlížející na prováděné práce. Při
zvýšené hodnotě vibrací tak mohla dohlížející osoba posoudit, zda mají vibrace vliv na statiku budovy a zda je nutné
práce zastavit.
Měření probíhalo v období od konce roku 2015 do října 2017. Ve všech případech, kdy došlo k překročení limitu
hodnot vibrací, se jednalo o lokální práce, kde nehrozilo poškození opravované budovy.
