Pod vlivem současného trendu energetických úspor kladou stavebníci důraz především na tepelně-izolační vlastnosti
nových oken. Oproti tomu propustnost světla ustupuje při jejich rozhodování do pozadí, přestože má zásadní dopady
na kvalitu vnitřního prostředí v budovách, v nichž trávíme až 80 % svého času. Měření provedená ve spolupráci
ČVUT UCEEB a společnosti Window Holding v rámci projektu Zdravé okno prokázala, že některá zasklení z izolačních
trojskel mohou výrazně snižovat prostup světla do interiéru u velké části světelného spektra důležitého pro naše
zdraví. Největší problémy se mohou objevit při rekonstrukcích, kdy není možné vyrovnat nižší prostup světla
zvětšením plochy stávajících oken.
Výzkumný tým Vnitřní prostředí budov ČVUT UCEEB dlouhodobě spolupracuje s akciovou společností Window Holding
na projektu Zdravé okno. V jeho rámci provádíme pokusy s cílem prověřit stavebně-fyzikální vlastnosti velkorozměrových
vzorků zabudovaných oken a na jejich základě navrhnout optimální řešení. Jedním ze sledovaných parametrů je propustnost
světla, protože omezení prostupnosti světelného záření a snížení přístupu denního světla do budov má negativní
dopady na psychickou i fyzickou kondici, a to zejména v oblasti regulace biorytmů a tělesné váhy, fungování zraku,
kognitivních funkcí, udržení pozornosti a motivace, což je důležité zejména u nemocničních, školských, rezidenčních
nebo kancelářských budov.
Výměny oken v současnosti probíhají především kvůli energetickým úsporám. Z původních zdvojených skel bez
povrchových úprav (např. v panelových domech), které byly instalovány běžně ještě před 40 lety, se používané
zasklení změnilo na izolační dvojskla a trojskla s pokovením, jež dosahují velkých energetických úspor. Z hlediska
vnitřního prostředí se však zhoršila propustnost světla, která se pohybuje mezi 70 – 80 % u izolačních dvojskel
a mezi 60 – 70 % u izolačních trojskel, zatímco v dřívějších dobách dosahovala přes 85 % (původní zdvojená
neizolační skla). Také další vyžadované funkce skel (akustická, bezpečnostní, protisluneční) mají na propustnost
světla negativní vliv.
Největší problémy se mohou objevit při rekonstrukcích, kdy není možné kompenzovat nižší prostup světla zvětšením
plochy stávajících oken. V těchto případech je dobré zvážit na jedné straně nutnost použití akustických a bezpečnostních
fólií, vyšší tloušťky skel a na straně druhé výběr zasklení se speciálními skly nebo pokovením s vyšším
prostupem světla.
Projekt Zdravé okno (CZ.01.1.02/0.0/0.0/20_321/0024328) byl podpořen v rámci OP PIK Aplikace VIII.
