Výsledky projektu INDICATE přispějí k dekarbonizaci stavebnictví
Aktualita, 21. 8. 2024
Aktualizovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov přinese už za několik let povinnost vyčíslovat uhlíkovou stopu tuzemských staveb v celém jejich životním cyklu včetně zabudovaných emisí ze stavebních materiálů. Výzkumný tým Udržitelná výstavba ČVUT UCEEB dokončil svou část mezinárodního projektu INDICATE, jejímž cílem bylo přinést ucelené a kvalitní podkladové údaje o uhlíkové stopě budov pro přípravu českého stavebnictví na dekarbonizaci.
Revidovaná směrnice EPBD zahrnuje požadavek na výpočet a vykazování uhlíkové stopy budov v celém jejich životním cyklu. Od roku 2028 se bude vztahovat nejprve na nové budovy s plochou větší než 1000 m2 a od roku 2030 na úplně všechny nové budovy. Na základě našich dlouhodobých zkušeností s posuzováním a certifikací environmentálních dopadů stavebních materiálů, konstrukčních výrobků i celých budov pomocí standardizované metody LCA (posuzování životního cyklu) jsme byli v rámci projektu INDICATE pověřeni zpracováním 50 vzorových případových studií výpočtu potenciálu globálního oteplování (GWP) v životním cyklu typických českých budov. Provedli jsme široký výběr projektů od rodinných a bytových domů přes kancelářské budovy až po školy, a to především novostaveb, ale i rekonstrukcí. Zastoupena byla také různá materiálová řešení a standardy provedení. Celkem bylo získáno 103 výsledných hodnot WLC, jak znázorňuje graf:
Společně s dalšími partnery (Českou radou pro šetrné budovy a oborovou aliancí Šance pro budovy) jsme připravili shrnutí metodiky výpočtu celoživotní uhlíkové stopy budov (Whole Life Carbon – WLC) v českých podmínkách a získali první ucelený soubor hodnot GWP pro hlavní typologie, materiálová a konstrukční řešení budov v ČR a navrhli celou řadu dalších potřebných kroků. Postupy a výsledky jsme zároveň diskutovali a prezentovali širokému spektru cílových skupin ze stavební praxe, včetně tvůrců politik.
Nejdůležitějšími z nich jsou sestavení strategie dekarbonizace českého stavebního prostředí a vytvoření centralizované národní databáze LCA, která by obsahovala ověřené a aktuální údaje o hodnocení životního cyklu různých stavebních materiálů a stavebních metod. Navrhli jsme také zavedení jednotné metodiky WLC a uživatelsky přátelského národního nástroje pro jeho výpočet, který by podstatně zjednodušil celý proces. V neposlední řadě považujeme za důležité investovat do vzdělávání odborníků ve stavebnictví, aby získali znalosti a dovednosti potřebné k účinnému zavádění požadavků revidované směrnice EPBD do praxe.