Ve stanici Můstek na „zelené“ lince A vyrostla inteligentní nízkoúdržbová instalace naplněná rostlinami, kterou navrhli a postavili výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. Inovativní prvek městského mobiliáře má za podpory Dopravního podniku hl. m. Prahy otestovat životaschopnost projektů zvyšujících kvalitu vnitřního prostředí v problematických prostorách pražského metra.
Ve vestibulu metra Můstek, přístupného ze spodní částí Václavského náměstí, žije od listopadu svým vlastním životem nepřehlédnutelná zelená instalace pod jménem METROROST. Z jejího mnohostěnného květináče hledí na cestovatele a zaměstnance metra několik desítek rostlin, připravených poprat se s okolním prostředím o místo na umělém osvětlení.
Hlavní architektka metra Anna Švarc přirovnává kus přírody v metru k oáze ve frmolu každodennosti: „Projekt rostlin v metru vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu.“ Za pravdu jí dává také Adam Sýkora, hlavní designer instalace: „Protiklad vegetace a jinak konzervativního prostředí podchodu je základem vizuálního vjemu prvku. Patří tam právě proto, že je v kontrastu s okolním prostředím. Jako náhled do pralesa, který vytrhává cestujícího metrem ze všednosti. Kromě toho implementace rostlin do metra nabízí možnost aplikovat prokázaný vliv zeleně na náladu, kognitivní funkce a celkové mentální zdraví lidí.“
METROROST se kromě atypického designu může pyšnit i konstrukční a technologickou vyspělostí. Tým výzkumníků z ČVUT UCEEB při jeho stavbě čerpal z několikaletých zkušeností s testováním implementace rostlin do prvků interiérů budov pro zvýšení kvality vnitřního prostředí. Rostliny a celá instalace by díky tomu měly přežít na jednom z nejvíce nehostinných míst, které může veřejné prostředí nabídnout.
„Složitou rovinou projektu bylo vyvinutou technologii implementovat do atraktivního pláště vhodného pro náročné provozní podmínky stanice metra,“ popisuje Daniel Adamovský, vedoucí výzkumného oddělení kvality vnitřního prostředí ČVUT UCEEB, který řídil realizaci projektu rostlin v metru. Naráží tím na komplexitu prostředí a křížící se požadavky návrhu, které musel METROROST vyřešit. Při daných parametrech bezpečnosti (včetně materiálové nehořlavosti a odolnosti vůči vandalismu) je snaha o zachování estetické kvality, vhodného prostředí pro zdravý růst vegetace a finanční udržitelnosti skutečným inženýrským oříškem.
Řešením těchto požadavků byl například 3D strojařský návrh konstrukčních prvků z desek a spojovacích mnohostěnných kostek z materiálu na bázi dřeva se sníženou hořlavostí. Ty následně metodou CNC obrábění vyrobil partner projektu Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Volyně. Zmíněný postup, který v případě extrémního vandalismu dovoluje výměnu jednotlivých komponentů konstrukce, zajistil kromě bezpečnostních požadavků i přesnost, nutnou pro realizovatelnost geometricky komplikovaného tvaru.
O rostliny se stará chytrý systém měření a regulace. V instalaci jsou rozmístěna čidla, jež dodávají do jejího „mozku“ desítky hodnot. Díky tomu mohou výzkumníci z ČVUT UCEEB postupně optimalizovat algoritmy řízení květináče, které zajišťují vhodné prostředí pro růst vegetace. Budou se starat o optimální závlahu, tedy vlhkost půdy a vzduchu. Energii pro fotosyntézu rostlin dodává širokospektrální (prokognitivní) umělé osvětlení od partnerské firmy Spectrasol. METROROST také umí vyřešit problém s mrazivým počasím v zimních měsících. Na základě naměřených teplot by měl zareagovat na krizovou situaci zvyšováním teploty vzduchu jak v prostředí nadzemní části rostlin, tak i substrátu a spodní části vegetace. Sledovat bude také hladinu CO2 uvnitř i vně instalace.
To vše by mělo vyřešit obecný problém zelených i jiných instalací ve veřejném prostoru – jejich údržbu. Jedním z dlouhodobých cílů projektu METROROST je právě monitoring jeho udržitelnosti. „Od dalšího výzkumu si slibuji zkušenosti z provozu v podmínkách obtížných pro rostliny i jednotlivé technické prvky instalace,“ potvrzuje Adamovský. Prostředí metra si podle něj zaslouží podobnou péči o vnitřní prostředí, o jakou se snažíme v budovách. „Metro je prostor, ke kterému by se mělo z hlediska nároků na kvalitu vnitřního prostředí přistupovat obecně podobně jako k jiným vnitřním prostorám, protože slouží k přepravě osob. Navíc lidé mnohdy používají podchody vstupů do stanic pro zkrácení cesty. Samozřejmě běžní cestující netráví v metru mnoho času. Jsou zde ale i zaměstnanci metra,“ doplňuje.
Architektka metra Švarc souhlasí s odborníkem na kvalitu vnitřního prostředí z ČVUT UCEEB a dodává svůj náhled na problematiku kvality prostředí metra a hromadné dopravy obecně, která je podle ní pro zdravý organismus města esenciální a estetika je jedním z pilířů její atraktivity: „Funkční a krásné metro je nejen vizitkou civilizované a kulturní Prahy, ale také podmínkou pro její další progres. Architektura, design a umění jsou nástroji, jak oblíbenost tohoto udržitelného systému podporovat a rozvíjet.“ Zároveň připomíná důležitost provozní zkoušky instalace, ve které se METROROST nyní nachází. Pokud se v čase projeví jako udržitelný, bude jí velkým potěšením s tímto a podobnými prvky dále pracovat.
Tým ČVUT UCEEB proto bude dlouhodobě sledovat provozní náročnost instalace a získané údaje následně využije k vyhodnocení efektivity návrhu a nasazených algoritmů. Není totiž o moc lepších míst k sledování vlivu ruchu velkoměsta než v okolí stanice Můstek. Jak trefně poznamenala Anna Švarc: „Držme si palce!“
