V buštěhradském areálu Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT dlouhodobě sledujeme fungování dvou experimentálních dešťových zahrad. Získané poznatky by měly přispět k účinnějšímu zadržování vody v krajině, kterou zejména v posledních letech sužuje sucho.
Účelem dešťových zahrad je zachycení přívalových srážek, které by se místo rychlého odtoku do kanalizace měly přirozenou cestou vsáknout do půdy nebo odpařit do ovzduší a přispět tak k udržení vody v krajině. Princip zařízení je velmi jednoduchý. V zásadě se jedná o terénní prohlubně, kam přitéká a zadržuje se voda ze zpevněných ploch, jako jsou například střechy budov, silnice, parkoviště nebo chodníky. K filtraci a zadržování vody napomáhají kořenové systémy vysázených rostlin.
Cílem testování, které bylo zahájeno v roce 2017, je posouzení fungování půdní vrstvy v dešťových zahradách z dlouhodobé perspektivy. Na experimentálních plochách je v současnosti monitorována vlhkost a půdní potenciál filtrační vrstvy, výška hladiny vody a množství, které jí přiteče a odteče. V zájmu přesného vyhodnocení vodní bilance jsou obě dešťové zahrady izolovány od okolního prostředí.
Z filtrační vrstvy dešťových zahrad byly odebírány vzorky půdy, které byly následně snímkovány rentgenovou tomografií pro zhodnocení změn půdní struktury. Dosavadní průběžné výsledky ukazují, že celkový objem zadržené vody ve zkoumaných dešťových zahradách není příliš velký, dochází ale ke zpoždění doby maximálního odtoku o několik minut. Bylo zjištěno, že i v suchých letních měsících let 2018 a 2019 byla filtrační vrstva vlhká a rostliny prospívaly bez dodatečné zálivky. Z odebraných vzorků bylo zjištěno, že půda v prvním roce konsolidovala a snižoval se v ní podíl velkých pórů.
Kromě pokračujícího monitoringu je dalším krokem výzkumu aplikace stávajících a vývoj nových matematických přístupů pro simulaci pohybu vody v dešťových zahradách. Matematické modelování může v budoucnu pomoci efektivněji navrhovat dešťové zahrady nebo jiné vsakovací stavby.